Výlet 9.A do Jeseníků 4. 6. - 6. 6. 2025
Dne 4. 6. 2025 v 7:10 přišel dlouho očekávaný okamžik, sraz na třídní výlet 9.A. Ten jsme měli na vlakovém nádraží a i přes dopravní zácpy jsme se nakonec všichni zavčas sešli. Odjeli jsme vlakem do Otrokovic, z Otrokovic do Olomouce a dále do obce Kouty nad Desnou. Tam jsme vystoupili a vydali se na půl kilometrovou cestu na objednanou chatu, kde jsme si po příchodu odložili věci. Otevírání chaty se neobešlo bez různých komplikací, jako třeba hledání dveří, ke kterým by seděl vyzvednutý klíč. Tak po patnácti minutách (možná to byla půlhodina) jsme se konečně dostali dovnitř. Dlouho jsme se ale neohřáli, a tak jsme hned po prolomení hesla od Wi-Fi odešli na autobus. Ten nás odvezl spolu s dalšími turisty do infocentra přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně. Tam nás čekalo pár základních informací a virtuální prohlídka vnitřních prostor elektrárny pomocí 3D brýlí. Poté jsme odešli spolu s průvodcem do dolní části elektrárny. Tam nás čekal průchod páchnoucím plesnivým tunelem a prohlídka zařízení. Více informací si bohužel nepamatuji, protože náš průvodce hovořil velice nesrozumitelně. Poté jsme vyjeli k horní části elektrárny, kde jsme dostali chvíli na prohlídku. Bohužel se horní část opravovala, a tak jsme si fotili jen dělníky pracující na opravách. Poté jsme odjeli autobusem zpět a vrátili se na chatu. Následoval klidný večer, který někteří strávili v bazénu, někteří na mobilu, jiní chystáním ohniště na večerní opékání a malá skupina pokusy o vymýcení lesního porostu. Večer jsme se všichni sešli u ohně, opekli si špekáčky a po večerní modlitbě odešli spát.
Druhý den jsme vstali brzo ráno, abychom stihli autobus na Červenohorské sedlo, z kterého jsme vyšli na Praděd. Čekalo nás děsivých deset kilometrů chůze do kopce, na které jsme naštěstí měli 4 hodiny chůze. Na Praděd jsme došli za tři hodiny a chvíli se muselo čekat na oběd (0,5l kofoly tam stojí 75 Kč). Po cestě zpět nás zastihl déšť, ale my jsme i přesto došli včas. Opět nás čekal bazén a také rizoto, které skupina odvážných holek pod vedením zkušeného šéfkuchaře Pavla uvařila. Přes všechny počáteční potíže se večeře velmi vydařila a my mohli odejít s plnými žaludky spát.
Ráno jsme si sbalili věci a vlakem odjeli do Postřelmova, kde byl začátek naší cesty na raftech. Rozdělili jsme se do 4 raftů a vyjeli vstříc “dobrodružství”. První půlku cesty probíhal jakýsi zácvik, ale po přestávce v druhé polovině se už odehrávaly závody a bitvy. Na konci nás čekal bufet a pak už cesta na vlak a domů.
Výlet jsme si všichni užili. Velké poděkování patří paní učitelce Kubešové a Kovářové, které výlet nejen zorganizovaly a dohlédly nad ním, ale také s námi ušly přes dvacet kilometrů dlouhý výlet na Praděd a zpět.
Jakub Chvatík, žák 9. třídy